Jsou místa, která mají své kouzlo vepsané hluboko do břehů i korun stromů. Sluneční zátoka na Sázavě je jedním z nich – právě tady před lety Jaroslav Foglar zasadil příběh svých Hochů od Bobří řeky. O uplynulém víkendu se tohle legendární tábořiště stalo základnou pro naši packraftovou komunitu.
Sešli jsme se, abychom strávili společný čas na vodě, promítli parádní dobrodružství z celého světa a jednoduše si užili přátelskou atmosféru babího léta.
Páteční rozjezd: Svět na jednom plátně
Páteční odpoledne patřilo příjezdům, ubytování a vybalování sbalených lodí. Po dobré večeři se zátoka ponořila do šera a my jsme odstartovali první polovinu Mezinárodního packraftového filmového festivalu.
Na plátně se střídala neuvěřitelně pestrá škála lidských příběhů. Různé tváře, různé národnosti, lidé doslova ze všech koutů zeměkoule s odlišnými kulturami i životními postoji. Přesto stačilo pár záběrů na divokou řeku a bylo jasné, jak silné pouto vodáky napříč kontinenty spojuje. Jakmile totiž vezmete do ruky pádlo a nasednete do lodi, veškeré rozdíly mizí. Na vodě jsme zkrátka všichni stejní.
Filmy z divokých řek, odlehlých expedic i hlubokých kaňonů nás naladily přesně tak, jak měly – na sobotní pádlování.
Sobota na Sázavě: Pohoda na vodě
V sobotu ráno jsme nafoukli lodě a vyrazili na samotnou Sázavu. Řeka nás přivítala klidným proudem a pohodovým tempem. Byla to skvělá příležitost vyzkoušet různé modely packraftů, porovnat zkušenosti, doladit techniku nebo si jen tak nechat unášet myšlenky a užívat si tekoucí vodu ve skvělé společnosti.
Packrafting má úžasnou výhodu v tom, jak je přístupný a bezprostřední. Na řece vládla naprostá pohoda, vzájemná pomoc byla samozřejmostí a o úsměvy na tvářích nebyla po celou dobu nouze.
Filmové finále a táborový oheň
Po návratu do kempu a vydatném jídle nás čekala druhá polovina festivalových projekcí. Další dávka inspirace z divočiny ukázala, kam všude se s těmito lehkými plavidly dá vyrazit – od polárních oblastí až po tropické džungle.
Když zhaslo plátno, přesunuli jsme se k táborovému ohni. Praskání dřeva, teplo plamenů a sdílení dojmů z uplynulého dne udělaly za celým programem tu nejlepší možnou tečku. Tady se probíraly plány na další výpravy, ladila se výbava, došlo na písničky a zpěv a hlavně se jen tak v pohodě povídalo dlouho do noci.
Díky všem!
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří do Sluneční zátoky dorazili. Děkujeme za vaši energii, otevřenost a skvělou náladu, kterou jste po celý víkend vytvářeli. Právě vy děláte tuto komunitu tím, čím je.
Těšíme se na další společná setkání.
